Přirážka 50 %: spočítejme peníze na reklamu
Na jedné objednávce ukážeme rozdíl mezi přirážkou a marží, náklady na dopravu a platby i to, kolik může obchod zaplatit za získání prodeje.
Při práci s e-shopy často narážím na stejnou záměnu: majitel mluví o marži, ale myslí přirážku. Jakmile začneme probírat, kolik můžeme utratit za reklamu, potřebujeme vědět, co přesně dané číslo znamená.
Přirážka ukazuje, kolik jsme přidali k nákupní ceně. Hrubá marže vyjadřuje, jaký podíl tržeb nám zůstal po nákupu produktu. Podívejme se na jedné objednávce, proč na tomto rozdílu obchodu záleží.
Vezměme si jako příklad e-shop s lampami. Řekněme, že průměrná hodnota objednávky je kolem €120. Aby byl výpočet jednoduchý, počítejme s jednou lampou v objednávce, kterou obchod nakupuje u dodavatele za €80. Všechny následující částky jsou modelové a bez DPH.
Na první pohled to vypadá dobře: koupili jsme za €80, prodali za €120, rozdíl je €40. Než ale rozhodneme, kolik dáme na reklamu, ujasněme si procenta. Ze stejných čísel nám vyjde 150 %, 50 % i 33,3 %. Každý výsledek ovšem znamená něco jiného.
Nejdřív spočítejme přirážku, potom marži
Vydělme €120 částkou €80. Vyjde nám 1,5: prodejní cena je 150 % nákupní ceny. Můžeme říct, že lampu prodáváme za jedenapůlnásobek toho, za kolik ji kupujeme. Přirážka ale není 150 % — k nákupní ceně jsme přidali jen €40. To je polovina z €80, tedy přirážka 50 %. Právě tak se přirážka počítá.
Teď se podívejme, jaká část peněz od zákazníka zůstala po nákupu produktu. Stejných €40 vydělíme tentokrát částkou €120 a dostaneme hrubou marži 33,3 %. Rozdíl zde porovnáváme s tržbami, stejně jako ve vzorci pro hrubou marži.
Polovina nákupní ceny, třetina prodejní
Přirážka
Dělíme pořizovacími náklady
Ke každým €80 nákupní ceny
jsme přidali €40.
Hrubá marže
Dělíme prodejní cenou
Z €120, které jsme dostali za lampu,
zbývá po nákupu €40.
€120 představuje 150 % nákupní ceny. Tato částka zahrnuje původních €80 i přidaných €40.
Právě tady se snadno spleteme. Pokud si řekneme „přirážka je 50 %, takže polovinu tržeb můžeme dát na reklamu“, dovolíme si utratit €60 za objednávku. Po nákupu produktu nám ale z prodeje zůstalo jen €40. Do minusu se dostaneme ještě před zaplacením dopravy. U objednávky s více produkty počítáme stejně, jen použijeme hodnotu celého košíku; podrobněji to rozebírá článek o ekonomice objednávky.
Z těchto €40 ještě musíme objednávku odeslat
Přidejme náklady, na které se snadno zapomene, když sledujeme jen nákupní cenu. Řekněme, že krabice stojí €2, zpracování platby €3 a doprava €5. V našem příkladu to všechno hradí obchod. Zatím nepočítáme se slevami, vrácením ani dalšími náklady na vyřízení této objednávky.
Z €120 zbývá před reklamou €30
66,7 % tržeb
€2 + €3 + €5
25 % tržeb
Po těchto výdajích zbývá €30. Předpokládejme, že právě tolik jsme utratili za reklamu, která objednávku přivedla. Prodali jsme, ale na nájem, stálé mzdy a zisk už z této objednávky nic nezůstalo.
Teď se podívejme, co se změní při jiné ceně za získání objednávky.
Kolik zbude po zaplacení reklamy
Pokud chceme obchodu nechat alespoň €10 z takového prodeje, můžeme za reklamu zaplatit nejvýše €20: €120 − €90 − €10 = €20. Se specialistou už pak máme co probírat: daří se nám za tuto cenu získávat objednávky a je jich dost na to, aby obchod uživily?
Co když nám tento zákazník přinese další peníze
Předpokládejme, že se zákazník vrátí a koupí druhé svítidlo. Pak má pro obchod skutečně větší hodnotu, než vidíme z první objednávky. Můžeme zvlášť spočítat příjmy a náklady ze všech jeho nákupů a zjistit, kolik dává smysl utratit za získání takového zákazníka.
Marže první lampy tím ale nepřekročí 100 %. V našem výpočtu je marže podíl tržeb, který zbývá po odečtení pořizovacích nákladů. Při kladných tržbách a nezáporných pořizovacích nákladech je její horní hranice 100 %; této hodnoty dosáhneme, pokud jsou pořizovací náklady nulové.
Pokud po původních €100 dostaneme dalších €5, celkové příjmy budou €105. To je 105 % původní částky, nikoli marže 105 %. Pro výpočet marže stále potřebujeme odpovídající příjmy a náklady. Příjmy z dalších nákupů nebo jiných vztahů se zákazníkem bych proto posuzoval odděleně od marže jednoho prodeje.
Pro začátek nám stačí výpočet první objednávky. V našem obchodě vezměme skutečnou částku po slevě a odečtěme produkty i ostatní náklady na objednávku kromě reklamy. Vrácení zohledněme podle údajů obchodu. Než čísla porovnáme s Google Ads, ověřme, že se tam odesílá stejná částka — se stejným započtením DPH a dopravy. A mějme na paměti: objednávka, kterou Google Ads připsal reklamě, sama o sobě ještě nedokazuje, že by bez reklamy nevznikla.
Další k tématu
Jak spočítat CPA a CPA bodu zvratu v Google Ads
Zjistěte, kolik vás v Google Ads stojí jedna objednávka a kolik za ni můžete nejvýš zaplatit: průměrná objednávka × marže minus doprava a další náklady.
Vzorec ROAS: jak ho spočítat a kdy mu nevěřit
Vzorec ROAS, příklad výpočtu a kontroly, které ukážou, zda je číslo z Google Ads skutečné: pevná hodnota u každé objednávky změní správných 4,5 na 3,75.
Průměrná hodnota objednávky: vzorec, Google Ads a ROAS
Spočítejte průměrnou hodnotu objednávky z reklam a zjistěte, proč Google Ads ukazuje jiné číslo než váš obchod, například výchozí hodnotu u všech objednávek.
Unit ekonomika e-shopu: od marže po ROAS bodu zvratu
Zjistěte ROAS, při kterém reklama vychází na nulu: příspěvková marže 25 % vyžaduje 400 %. Pak uvidíte, co objednávka vydělá po zboží, dopravě a reklamě.
Nákup za $50. Teď prodávat za $40?
Jak určit cenu neprodaných zásob: spočítat peníze po nových nákladech, porovnat možnosti prodeje a neutratit zbytek za výprodej.
Slevy po produktech: zisk a peníze v zásobách
Projděme slevy na bestsellery, sezónní zásoby a ležáky: kolik zůstane z prodeje a kdy je důležitější získat zpět peníze vázané ve skladu.